O co jde?
Martinský hody sú nejdůležitější folklórní akcú města Kyjova, keré leží v samém srdci Moravského Slovácka. Konajú se dycky jednú za rok v době svátku sv. Martina, takže okolo 11. listopadu.
Kdo jsou stárci?
Stárci sú ti hlavní lidi celých hodů. V Kyjově máme dva páry, dva šohaje a dvě děvčice. Víc jich v Kyjově nemáme a ani mět nebudem, tož si to nepleťte. Šohaje si zvolí chasa (to sú všecí ti, co chodijú v kroju) nejaký ten čas před hodama a ti si pak k sobě vyberú děvčice, stárky. Jedna stárka má hodový věnec, pro kerý se chodí průvodem v sobotu. Neděla patří hodovýmu káčeru u druhé stárky. Stárci majú na starosti celý hody, ale aj ostatní folklórní události v průběhu roku. Sice je s tým plno starostí, ale je to zároveň aj velká čest.
A pozor, stárky musí každý poslúchat. Co řeknú, to platí!
Co se tam vlastně děje?
Hody trvajú tři dně, od pátku do neděle. V pátek sú hody "zapálené" na Rozmarýnkové besedě u cimbála. Rozmarýnkové proto, že se na ní prodávajú voničky z rozmarýnu, které sú symbolem každého hodovníka.
V sobotu pak hody pokračujú ve dvě hodiny, kdy se celá chasa aj s přespolákama sejde před muzeem ("Zámeček"). Z tadyma vycházá průvod v čele se stárkama - chlapama. Nejdřív se ide na kyjovskú radnicu, kde se žádá o povolení hodů samotný pan starosta. Pokud sú hody povolené, ide se pro stárky (děvčice) dom, kde si stárek svoju stárku vyzvedne. Až sú stárci kompletní, ide se zpět na náměstí, kde průvod končí. Večer je pak tradiční hodová zábava za doprovodu dechové hudby Žadovjáci a hraje aj cimbálka. Během večera se vyhlašujú sóla stárků a jejich rodičů a sólo zatahovaní do řetaza – kdo je zatažený, musí si kúpit (a vypit) pohárek vína. Částka, kerú přispějete, ide na podporu hodů.
V nedělu ráno pak idú stárci a stárky (a ti co stanú) na hodovú mšu do kyjovského kostela. Odpoledne ve dvě hodiny vycházá hodový průvod od hospody U Jančů. Ke stárkom se přidává hodový Martin - šohaj, kerý má za úkol hlídat hodového káčera. Ide se pro stárky stejně jak v sobotu a u druhé stárky se vyzvedne hodový káčer. Pak se ide na náměstí, kde se káčer krade. Esi budete chtět krast, tak si pak nestěžujte, že ste dostali přes hubu. Hneď potom začíná hodová zábava s dechovkú na kulturáku.
Co je kradení káčera?
Káčer je jeden ze symbolů celých hodů. Vyzvedává se u druhé stárky v nedělu a na konci průvodu se krade. Je to živý káčer, kerý je přivázaný na ozdobenú židlu a nese se v čele průvoda.
Káčera hlídá hodový Martin. Teho si vybírajú dycky stárci. Dybyste ho hledali, tak je to ten velký chlap v chlupatým kožuchu, co má v ruce cep.
A jak kradení probíhá? Tož dycky je to hlavně pořádná mela. Hodový Martin je s káčerem vprostředu a kolem tancuje krojovaná chasa. Důležité pravidlo je, že krojovaní nekradú. Muzika hraje a chasa tancuje. V tu chvílu možú zloději vyběhnút. Ženské začnú ječet, chlapi skáčú na hromadu a už se to mlátí. Cíl je jasný: káčera nesmí nikdo ukradnút. Chycení zloději sú na ramenách vynesení do hospody, kde se musijú vykúpit vínem. Kradení se nekolikrát opakuje, takže možete situacu nejdřív omrknút, než začnete sami krast.
Mám dojet?
Neptej se a dojeď! Je to nejlepší folklórní akca v roce. Celý víkend se pije, tancuje, zpívá, pije aj verbuje. V listopadu bývá už celkem kosa, tož se v průvodu pravidelně zahříváme gořalkú. U stárky se vynášajú svařák a koláčky. Dyž dojdeš aj do průvodu (samozřejmě v kroju), tož tě určitě nekdo pozve na večeřu, ať nejsi o hladu a zamastíš si hubu třeba pečenú kačenú.
Tak už nevysedávej u počítača a začni se chystat na kyjovský hody! Už se na tebe těšíme...
